Vyhledat

Zájem o pasivní domy roste

Češi mají stále větší zájem o energeticky pasivní novostavby a energeticky úsporné renovace starších budov, který vzrostl i během pandemického období. Společným jmenovatelem stávajících změn jsou ceny energií a také přísnější požadavky na výstavbu nových budov.

Pasivní dům nabízí promyšlený koncept spojující zdravé prostředí, čerstvý vzduch a minimální tepelné ztráty, a proto jsou výhodné pro všechny, kteří nechtějí mít starosti s náklady na provoz domu a mají určité zdravotní komplikace. Jsou vystavěny na principu úspory tepla na vytápění a filtrací vzduchu v celém domě. Od začátku roku 2022 navíc z

ačala platit nová vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která zásadně zpřísňuje požadavky na výstavbu všech nových budov. Od 1. září 2020 již platí energetický standard tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou – nZEB (z anglického „nearly zero-energy buildings“). Je kladen důraz na rovnováhu tří základních pilířů: udržitelnou architekturu, účinné technologie a využití dostupných obnovitelných zdrojů.

Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, podle posledních výsledků z loňského roku v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1600. Celkově jich je asi 8800. Většinou jde o rodinné domy. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů potom stoupl o 2,5 procentního bodu na 8,3 procenta, ovšem podle nové vyhlášky se letos očekává ještě mnohem vyšší růst.

U pasivních domů je klíčová orientace oken

V souvislosti se snižováním primární neobnovitelné energie se nyní bude u realit mnohem více řešit orientace polohy stavby. Podle odborníků je na ni však vždy nutné nahlížet ze dvou různých úhlů pohledu. Pokud totiž uživatel chce mít umístěny hlavní obytné části tak, aby na ně v letním období dopadalo co nejméně slunečních paprsků a dům se nepřehříval, musí řešit opačný problém v zimě – nedostatek slunce, které jinak může u velkých prosklených ploch výrazně ušetřit na vytápění. Pro posílení tepelné izolace a obálky budovy pak častěji sahá po předokenních roletách Ty zadrží většinu tepelné energie před vstupem do interiéru a zároveň ho tak pasivně chladí. Klíčové jsou pro širokou i odbornou veřejnost aktuální trendy. Ty jasně ukazují na rostoucí oblibu venkovního stínění, kdy lidé oceňují výrazně větší efektivitu tohoto řešení ve srovnání například s vnitřními variantami. To se propisuje i do architektonických návrhů, u většiny novostaveb se tak již dnes s venkovním stíněním počítá.

Do roku 2050 mohou budovy ušetřit pětkrát víc emisí skleníkových plynů než výstavba nového dukovanského bloku. Větší přínosy mají i z hlediska pracovních míst a ekonomického růstu. Přesto se kvalitnímu stavebnictví zdaleka nevěnuje tolik politické a komunikační podpory jako jaderné energii. Evropa hledá cesty, jak do roku 2030 osekat emise nejméně o 55 % oproti roku 1990. Cíl se nejspíš rozdělí podle možností jednotlivých států. I kdyby si ale ČR předsevzalo naplnit celých 55 %, budou hrát budovy klíčovou roli. Už dnes jsou české emise o 35 % nižší než na počátku 90. let. Zbývajících dvacet procentních bodů mohou budovy naplnit minimálně ze tří čtvrtin, vyplývá z výpočtů Šance pro budovy.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše